Nabídka dne

URČENÍ VLASTNÍHO STANOVIŠTĚ

 Cíl projektu: Objasnit postup pro určení

  vlastního stanoviště

 Vlastní stanoviště určíme co nejpřesněji pomocí zobrazených předmětů, přičemž skutečné předměty je bezpodmínečně nutné vidět. Nacházíme-li se v oblasti vhodné pro určení stanoviště, spočívá určení vlastního stanoviště ve vyhledání terénu, kde můžeme použít metodu dvou a více směrů. Podél ostré hrany zakreslíme tužkou souvislou řadu samostatných poznámek, zapsaných a zakreslených v určitém sledu, a to bez ohledu na kvalitu grafického projevu. Jestliže takto popíšeme jeden list, pokračujeme na druhém, třetím atd. V náčrtku je pochopitelně třeba počítat s veličinou, kterou musíme odhadnout na základě své subjektivní zkušenosti a tuto míru pak dosadit do příslušných výpočtových vzorců (Subjektivní zkušenost lze samozřejmě záměrně pěstovat, a to soustavným pozorováním a zpětnou sebekontrolou, případně krokováním, nejlépe v kruhu). Pro zvýšení přesnosti lze použít provázek dlouhý 50 až 60 cm., na jehož vzdálenější konec pevně uvážeme ukazovátko a jehož druhý konec stejně pevně stiskneme mezi zuby. Levým či pravým okem pozorujeme úhel a pohybujeme hlavou ve směru určeném náčrtkem. Otáčíme-li hlavou podél čáry, jejíž délku pozorujeme, přenáší se náš pohyb na paži, která ukazuje vzdálenost proloženou okem udávajícího přesný bod našeho stanoviště.

 Nemáme-li možnost se zorientovat, jsme-li např. v hustém tmavém lese, postavíme se, uvolníme oděv (vázanka, opasek apod.), poklekneme a horní končetinu ohnutím v lokti zasuneme pod záda. Druhou horní končetinu uchopíme za loket, dolní končetinu uchopíme za patu a obě dvě přitáhneme k sobě tak, aby se téměř dotýkaly. Poté, aniž se pohneme, podíváme se levým okem na zem, kde najdeme bod našeho stanoviště, pochopitelně pouze přibližný.